Čas letí jako blesk,
ztratíš pro mne i Ty lesk?
Kde jsou ty časy, kdy Ti bylo pět,
jak zařídit, aby vrátily se zpět?
Krásné chvíle s Tebou prožívám,
co, až v budoucnu se na Tě podívám?
Budu stále cítit k tobě lásku,
nebo budu v srdci nosit jinou krásku?
Bojím se budoucnosti do očí pohledět,
co se blíží, raději nechci vědět.
Žiju přítomností a užívám si štěstí,
však nevím, jestli dobré věci toto věstí.
Mám čekat, zda Tvé ano někdy uslyším,
nebo je to marné? I o tom někdy přemýšlím.
Avšak i kdyby jsi u jiného chtěla štěstí hledat,
stojíš mi za to a stále na Tebe budu čekat.
Čas stále letí obrovskou rychlostí,
co mne v dáli čeká, smutek, nebo štěstí?
To mohu si jen odvážně v duchu tipovat,
času, s Tebou stráveného, nebudu nikdy litovat.
Nemohu času nikdy poručit,
směr jeho toku, nelze otočit.
Někdy pádí, jako velká řeka dravá,
jindy jde pomalu a čekání neustává.
Zpět
