Jirkova stránka

děkuji za ochotu číst mé stránky. Naprosto chápu, že se o svou dceru bojíš, také se velmi bojím o svou lásku i její sourozence a to ještě nejsou mé vlastní děti. Také nevím, jak bych reagoval, kdyby jim někdo ublížil. Děkuji také za držení palců a přání, ať to zvládnu.

Přeji štěstí Tobě i Tvé dceři a hlavně to zdraví.

Jirka.

Rozdíl mezi pedofilem a boyloverem neexistuje. Boylover je homosexuální pedofil. Girllover je heterosexuální pedofil. Jsou to slova, které pedofilové používají, aby se odlišili od sexuálních delikventů, kteří zneužívají děti. Slovo pedofil má dnes pro veřejnost velmi pojerativní význam, proto se pedofilové snaží takto odlišit. Já se držím původního významu slova pedofil a slova girllover a boylover příliš rád nemám.

Vrah se stává vrahem, když zavraždí, neexistuje vrah který nezabil. Pedofilie není sex s dětmi, pouze média to takto prezentují. Pedofil je pedofilem od narození a pokud zneužije dítě, stává se sexuálním delikventem. Sexuální delikvent však nutně nemusí být pedofilem. 90% zneužtí dětí nepáchá pedofil. Stejně tak se pedofil nemusí stát delikventem, tedy nemusí zneužít dítě.

Jde o to, vnímat slova v jejich pravém významu, nikoliv věřit storpocentně médiím, kde zprávu o jisté události tvoří člověk, který nemusí být odborníkem na danou tématiku.

Děkuji za přání síly a trpělivosti a v neposlední řadě za Tvou ochotu přečíst texty na mé stránce. Měj se fajn a hodně štěstí do života. **04

děkuji za podporu. Ale věř, že zas tak mnoho lidí neodsuzuje. Většina lidí dokáže pochopit, jde jen o to, vymezit správné pojmy.

Měj se moc krásně a ať se Ti v životě daří. **04

ano existují pedofilní ženy. Na německém girllove fóru jsem viděl 4. Německy však neumím moc dobře, tak jsem s nimi blíže nekomunikoval.

Až překonáš strach, klidně napiš, moc rád si s Tebou popovídám. Máš k dispozici mail, icq a další. Budu se moc těšit, až se ozveš. **04

Jirka

děkuji za příspěvek a za kritiku. Pravda, má čeština má jisté mezery a také to plně přiznávám. Každému hold jde něco jiného a nikdo nemůže být ve všem dokonalý. Nicméně označit mou češtinu za vyloženě otřesnou bych se neodvážil. Oproti některým lidem, kteří mají blog nebo přispívají do diskuzí a komunikují na chatu je má čeština ještě téměř dokonalá. Ale češtinu už jsem tu řešil, pojďme k tomu důležitému.

Sice máš na jednu stranu trochu pravdu v tom, že jsem ke konci už rezignoval a prakticky se už léčit nehodlal ale ne pro to, že by léčba nebyla úplně podle mých představ. Já bych byl ochoten polevit ze svých "nároků" a dejme tomu omezit některé aktivity s malou, ale ne jen tak protože to řekl člověk, kterému na stěně visí diplom. Jsem dospělý člověk, nikoliv poslušný pejsek, abych bez přemýšlení poslechl na slovo. Například má obvodní lékařka je jako odborník k ničemu a na jakýkoliv problém mi oznámí, že toto má také a neprovede ani základní vyšetření. Kdybych spoléhal na její názor, byl by ze mne dnes mrzák a to bez jakékoliv nadsázky. Od lékaře vždy čekám vysvětlení toho, co po mně chce a na přímý dotaz, proč musím kontakt s malou zcela ukončit, jsem odpověď nedostal. Dokážu uznat, že příliš častý kontakt s dětmi pro mne a hlavně pro ty děti je nebezpečný, ale na druhou stranu rada abych na otázku "Kolik je hodin" malé holčičky, kterou potkám někde na osamělém místě, okamžitě začal utíkat bez odpovědi, je podle mne přehnané. Mimochodem tuto situaci vymyslela a poradila paní doktorka Fifková. Ostatně jsem tu kdesi popisoval, jak jsem se jistou dobu dětem zcela vyhýbal a co jsem při tom cítil. Extrémní řešení jakéhokoliv problému není nikdy dobré.

Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně, nechci u paní doktorky popisovat zážitky s dětmi, a jak jsou krásné a romantické a Bůh ví co ještě. Nezlob se na mne, ale opravdu pět minut měsíčně je příliš krátká doba na řešení jakéhokoliv psychického problému. To co jsme na schůzce probrali, by se dalo vyřešit telefonicky a bez toho, abych strávil celý den na cestě. Jak mi radíš, abych si našel jiného doktora a jasně mu řekl, co se mi na léčbě nelíbilo, jsem už udělal u paní Fifkové. Stejně se nic nezměnilo. Rok a tři čtvrtě vidět, že dělám něco, co opravdu nemá žádný smysl, je celkem i výdrž.

Toto všechno ale není jen můj názor, probíral jsem celou léčbu se svými přáteli a s mou mamkou a všichni mne už nějakou dobu před ukončením léčby přesvědčovali, abych jí ukončil. Já byl nejtrpělivější a stále jsem žil v naději, že se něco pohne kupředu. Paní doktorku zajímali jen léky, které v rozporu s jejím doporučením, abych se snažil žít spokojeně a v pohodě, způsobují depresivní stavy. Po jejich vysazení mi několik lidí nezávisle na sobě řeklo, že jsem teď daleko klidnější a nejsem tak nervózní a podrážděný.

Tuna argumentů, jak jsi to nazvala, není na obhajobu mých zájmů. Je mi jasné, že je prvořadá ochrana dětí, nikoliv mé osobní štěstí a právě pro to jsem léčbu ukončil. Takováto léčba by podle mne vedla naopak k tomu, že bych byl nebezpečnější, než doposud. Já to tak cítím a spousta lidí v mém okolí mi to potvrdila. Nedávno se mi ozval mladý pedofil, který k paní doktorce přišel, a ta mu řekla: „Pokud se chcete dětem zcela vyhýbat, mou terapii nepotřebujete, pokud je tomu naopak, pak vás odmítám léčit.“ Tohle mne ještě více utvrdilo, že u paní doktorky se nedočkám žádné pomoci.

děkuji za příspěvek, plně s Tebou souhlasím.

Jirka.

léčbu už jsem ukončil. Nebudu ze sebe dělat pokusnou myš a běhat od jednoho doktora k druhému a už vůbec ne, poslouchat je na slovo, bez vysvětlení proč po mne něco chtěj.

Co se týče ostatních pedofilů a lidí se kterými se bavím, je jen jejich věc zda v minulosti něco udělali, či nikoliv. Je to jejich zodpovědnost a jejich svědomí.

Jinak díky za příspěvek a s paní Fifkovou máš asi pravdu. Když se rozhlédnu po její ordinaci, všude vidím jen transsexualitu. Knihy, texty na nástěnce, vše jen o transexualitě.

Měj se pěkně, Jirka.

Ahoj Nairon,

pokud vím, trestají se určité činy. Pokud vím, nepíšu nikde o žádném, který by byl jakkoliv protizákoný, ani nevím o žádném mém chování, které by zasluhovalo trest. Ano, pedofilie je úchylka, deviace, či parafilie. Nejde však o poruchu chování, nýbrž preference. Pokud bych to bral z pohledu mého chování, pak jsem tedy heterosexuál, protože pohlavní styk jsem provozoval jen s dospělou ženou. Někdo pedofilii považuje za nemoc. Z toho důvodu nechápu, za co bych měl být potrestán. Bylo by to stejné, jako někoho trestat za AIDS, se kterým se narodil. Pokud ho nebude šířit, nebyl spáchán trestný čin.

Pokud ale máte pocit, že jsem spáchal trestný čin, můžete na mne podat trestní oznámení.

děkuji za ocenění a chápu, že nemusíte souhlasit úplně se vším. Každý člověk je jiný a každý má svůj názor.

Co se týče mého čekání na svou lásku, je to asi stejné, jako u běžných párů. Manželé, když spolu žijí dlouhá léta, a žena pro muže ztratí své vnady a zestárne, má ji muž stále rád a mohou mít spolu krásný vztah i sex, i když pro sebe vzájemně nejsou tak atraktivní jako dříve. U mé lásky v dospělosti nejspíš sexuální přitažlivost zmizí, ale ty zážitky a city přetrvají. Člověk přeci druhého nemiluje pro jeho krásné tělo. Navíc city k mé současné lásce jsou daleko intenzivnější, než k těm třem předchozím. Mou první lásku jsem již nikdy neviděl, tu druhou však občas potkám a přes to, že jí je dnes 14 let a její tělo mne již nevzruší, stále k ní cítím lásku, ač ne tak intenzivní jako dříve. S ní jsem ale neměl možnost trávit tolik času, pak jsem ji několik let neviděl a dnes už se téměř neznáme.

Z toho usuzuji, že mé city k mé současné lásce přetrvají a mohu s ní v dospělosti navázat partnerský vztah. Záleží pak na ní, jestli bude mít o takový vztah zájem.

"píšete, že jste pedofil, že Vás vzrušují malé holčičky a o dospělé ženy nemáte prakticky zájem." - Zde možná malinko nemáte pravdu. Dospělá žena mne nevzruší, ale vztahy s ženami mívám. Jsou sice na bázi kamarádství, ale jak už jsem si jednou vyzkoušel, mohu mít i partnerský vztah s dospělou, včetně sexu. Kdyby tenkrát ta žena vztah neukončila, byl bych spokojen. Toužím po vlastní normální rodině.

Děkuji za příspěvek, Jirka.

děkuji za pochvalu a podporu. Na nadávky a nenávist jsem si už tak trochu zvykl. Člověk se nikdy nezavděčí každému, i kdyby se přetrhl a byl svatý.

Mějte se krásně, Jirka.

děkuji za upozornění. Přiznávám, že jsem měl s češtinou vždy potíže a nikdy jsem s ní nebyl kamarád. Nicméně chyby v mailech již nemá smysl řešit, jelikož už jsou dávno odeslány a chyby v originálech již neopravím. Proto je ani zde na stránce opravovat nebudu. Jsem hold také jen člověk a sem tam chybu udělám. Pokud se jedná chybu pravopisnou, tak se svět nezboří, mohl bych udělat daleko horší chybu, která by měla špatné následky nejen pro mne, ale pro více osob. Dofám ale, že takovou nikdy neudělám.

asi si trochu nerozumíme. Já bych možná bral, že by doktorka byla proti tomu, že si beru děti na víkendy, nebo že je navštěvuji, nikoliv však jen tak bez důvodu. Něco jiného by bylo, kdyby se mnou právě tyto situace, kterou jsi zmínila, trochu probrala a snažila se přijít na to, jak je vnímám, co a jak silně na mne při nich působí. Prostě nejdříve zjistit, jestli mi nedělá sebeovládání nějaký problém. Právě to jsem od léčby tak trochu očekával, že budeme rozebírat určité situace a že mi paní doktorka řekne, že zde už by mohlo nebezpečí nastat a zde je vše v pořádku. Všude sexuologové tvrdí, že k té chemické léčbě je vždy potřeba i psychoterapie. Nezlob se na mne, ale 5-10 minut, jednou měsíčně, to by trvalo roky, než by jsme se k něčemu dobrali. Srovnávat alkoholika a pedofila nelze. Alkoholik už před tím pil a musel s přestáváním nějak bojovat. Abstinenta, který v životě nepil, také nebude lákat konzumovat alkohol. Je totiž vždy problémovější s něčím přestat, než s tím nezačínat.

Abych to nějak zhrnul, v první řadě mi vadilo na postupu obou lékařů to, že se nesnažili ani zjistit, jaký mám na svou sexualitu náhled, jestli správně dokážu odhadnout, jaké chování by mohlo ublížit a podobně. Na druhém místě mi vadilo, že do mne cpou lék, který:

1) škoodí při dlouhodobém použití. (může vyvolat selhání jater, rakovinu jater, úbytek kostní hmoty a co vidím jako velký nežádoucí účinek, vyvolává přechodné deprese, což je pro pedofila faktor, který zvyšuje riziko). V USA je například tento lék možné podávat pacientům pouze 3 měsíce a pokud lékař chce tento lék ordinovat delší dobu, schází se posudková komise. I přes to se tam lék nesmí podávat déle než 9 měsíců. Já ho bral rok a třičtvrtě.

2) stojí 1590,- Kč/50 tablet. Bral jsem 2 tablety denně, později 1. Sice jsem ho měl osobně zcela zdarma, ale jako plátce zdravotního pojištění, nemohu souhlasit s tím, že mi byl takto drahý lék podáván, aniž by lékaři vůbec zkoumali, jestli jej opravdu potřebuji.

Po tomto léku jsem byl hodně čato podrážděný. Kdybych slepě poslech paní doktorku a dětem se úplně vyhýbal, byl bych jetě ve větších depresích. Ostatně to mám vyzkoušené a také o tom píšu. Myslím, že postup lékařů, by se dal popsat jako ucpání pojistného ventilu kotle a rozdělání pod ním ohně. Byla by ze mne za chvíli nervní chodící lidská troska a nebezpečí, že bych už byl tak na dně, vše by mi bylo natolik jedno, že bych se rozhodl a udělal právě to, čemu by ta léčba měla zabránit, by bylo hodně veliké.

Sama doktorka Fifková mi na první návštěvě řekla, že se mám snažit, abych měl spokojený a šťastný život, aspoň v ostatních věcech, když už nemohu mít v sexu.

Byla by jsi ochotna podstoupit v mém případě takovouto terapii? Myslíš, že když navštívím děti jednou za 3 týdny, že je tak těžké s nimi občas strávit víkend? Kdybych měl mít děti doma a byl s nimi každý den, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, bral bych to za riziko, také jsem jeden čas měl malou holčičku doma a cítil jsem, že to není dobré. Tomu bych se vyhnul určitě.

moc děkuji, tobě také a hlavně zdravíčko.

Mám dojem že to tak je. Doktoři si v tomto směru nejspíš moc neví rady. Když pak někdo dobrovolně přijde, tak ani nezjišťují, jak na tom je. Mohli by u takových lidí, jako já, aspoň něco zjistit. Ale oni ne, jde jen o prášky = biznis. **01

Veselé vánoce, Jirka.

já politiku moc nesleduji, protože se mi nechce zvracet. **01 Díky.