Sprosté a urážlivé věty. (Odlišný názor se dá vyjádřit i slušně)
Odkazy na stránky s nelegálním obsahem.
Jakýkoliv návod na nelegální činnost.
aaa 6. 6. 2008 12:45
"údajne na prácu vedúceho v tabore je veľký nával. Nehovoriac o prísnom preverovaní adeptov na prácu vedúceho v tábore." - ako kde a le skor by som povedal, ze je to nezmysel.
Fx100d reaguje:
Kasz kasz@seznam.cz 6. 6. 2008 12:40
http://sweb.cz/kasz
Připadá mi jako celkem normální "alibi", když např. přijdu třeba na pískoviště s jedním dítětem, které znám a znám se i s jeho rodiči, a přitom se seznámíme zcela bezděčně s několika ostatními dětmi, kteří jsou na pískovišti také, kolikrát tam sedí i jejich maminka, která je hlídá, a s tou zapříst řeč nebývá problém. Nevím no. Jednou se mi stalo, že jsme měli defekt v jedné menší obci, zrovna když jsme přijeli ke známým. Naši šli na návštěvu a já měnil kolo. V obci se pohybovala skupinka vesnických dětí, jedna holka např. bez trička... apod. Bylo jich šest, čtyři holky a dva kluci. Když viděli, že tam cosi u auta kutám, zvědavost jim nedala a přiblížili se. Zároveň jsem si ten defekt fotil, protože se nestává každý den, že člověk mění kolo. No a tak nějak spontánně tam vznikla situace, že se chtěly nechat fotit - tak tvořily různé skupinky, ten se chtěl vyfotit s tím, ta chtěla sama... atd., a snad málem, kdybych je neodháněl, by mi i do auta vlezli a nechali se svézt po obci. (Jak je vidět, mají to rodiče dobře zajištěné - dobře ty děti naučili nevěřit cizím lidem **08). V kufru jsme měli sáček bonparů, tak jsem jim všem nabídnul, posléze mi začali diktovat jména a adresy, kam jim mám fotky, až je nechám udělat papírově případně na CD, zaslat. Děcka se pak vzdálily, já ještě dokončil dílo a odcházel jsem za svými rodiči na tu návštěvu. Jenže sotva jsem byl za brankou, kdosi na mě volal. Byl to taťka jednoho z kluků, ten asi doma o zážitku řekl. Začal se zajímat, trochu nadřazeně, podrážděně a se zvýšenou hlasitostí, kdo jako jsem a jaktože tady fotím děcka. Že aby se pak nestalo, že někdo přijede s Avií, naloží je a odveze.... A že si poznačí mou SPZ. Tak jsem mu říkal, že jsem měl defekt a že rád fotím, tak jsem si to dokumentoval, a že to prostě spontánně vzniklo, že jim domů pak pošlu fotky (vzhledem k tomu, že adresy jsem už měl napsané :-), a že SPZ ať si klidně poznačí. No hrozně se najednou začal zajímat a to ještě takovým tím stylem - šel na mě pomalu jak na vraha. Kluk, asi 11tiletej, měl hrůzu v očích, bylo vidět, že se za taťku stydí a několikrát mu říkal, tati né... v tom smyslu, aby na mě taťka neřval. No, nicméně, přijeli jsme domů, nechal jsem udělat fotky, těm, kteří měli doma počítač, jsem poslal CD, napsal jsem k tomu i průvodní dopis samozřejmě s kompletní zpáteční adresou a všemi dalšími kontakty.
Myslím si, že v rámci možností jsou vztahy s dětmi možné a není až tak těžké nějaké navázat, jen k tomu musí být vhodná příležitost, někdy i kousek štěstí v podobě defektu kola u auta. Mě se tedy v tomto smyslu vždycky dařilo téměř nadměrně a jsem tedy vlastně hodně šťastným pedofilem. :-) Vůbec je asi nejlepší chovat zcela přirozeně, ale i k tomu člověk musí postupem času dospět. Kdysi jsem míval pocity, že se musím strašně kontrolovat, co řeknu, kam se podívám a tak, přímo obrovské, dneska se k těmto záležitostem stavím trochu víc přirozeněji. Dneska v MHD naproti seděla paní s holčičkou asi dvouletou (a nebudu skrývat, když jsem si proti ní sedl zcela záměrně, protože si rád nechám zpříjemnit cestu), a ta holčička, když jsem si sedl na protější sedadlo, tak zažvatlala něco v tom smyslu, že pán sedí. Tak to maminka opakovala, pak na další zastávce se vedle mě pán zvedl, tak holčička na to polo slovem polo hlavou, že pán nesedí. Tak zase maminka opakovala... a pak se holčička podívala na mě a řekla pán sedí. A tak maminka zase "ano, pán sedí" - samozřejmě jsem tu holčičku sledoval a když maminka opakovala větu podruhé, tak se naše pohledy spojily a prostě jsem se usmál a ona taky. Jsou ty malé děti takové roztomilé holt. :-) Takhle by se ale měl usmát normálně každý. Stejně tak když přistupovala Peťa do MHD, když jsme jeli v neděli do kostela, měla na sobě krásné šaty, no hned jsem se jal na plnou hubu a autobus jí pochválit, jak jí to sluší. Fakticky si myslím, že přirozenost je nejlepší, i když někdy stále ještě mívám jisté paranoidní stavy, které vlastně způsobují to, že jsem navenek spíš introvert.
Fx100d reaguje:
roger 6. 6. 2008 10:50
aaa:
Niečo také si predsa lne napísal: "Ale rozhodne nechodim na tieto akcie preto aby som vyhladaval dotyky. " ... a ja na to reagujem tak, že keby som si myslel, že to robíš z podobných pohnútok, napísal by som to inak. To znamená, že si to nemyslím. Tak mi neodporuj**04
rišo:
A to si medzi kolektív ja neviem 10 ročných detí bez problémov zapadol? No s tým vekovým rozdielom to už bude asi len horšie..
Fx100d reaguje:
rišo 6. 6. 2008 02:03
Deti zo susedstva, s ktorými som sa hrával som poznal aj ich rodičov. Často sa ale stávalo, že tie pred bytovku doviedli aj svojich kamarátov mimo našej štvrte. A deti sa spontnánne so mnou zoznamovali, spontnánne začali o sebe rozprávať a dokonca si pochvaľovali, že im rozumiem. Zo začiatku mi vykali a potom mi začali tykať a prestali si uvedomovať ten veľký vekový rozdiel. Lenže tento veľký vekový rozdiel si uvedomovali ich rodičia denne masírovaný správami v médiách. Až na tento podnet mi začali zakazovať sa s nimi stýkať resp. zakazovali svojim deťom sa so mnou stýkať. Nad tábormi som ešte neuvažoval, upredňosťnujú totiž študentov s pedagogickým zameraním a údajne na prácu vedúceho v tabore je veľký nával. Nehovoriac o prísnom preverovaní adeptov na prácu vedúceho v tábore. Ale mám riadnu prácu, a nemám zase toľko dovolenky.
Fx100d reaguje:
aaa 5. 6. 2008 23:42
"Keby som si myslel, že to robíš preto, aby si sa mohol detí všemožne "dotýkať", napísal by som to celkom inak" ... ale ja som nič také nepovedal. Povedal som ze dotyky chápem len ako obohacujúcu časť komunikácie. A v podstate mi na nich nezáleží. Mám vyššie hodnoty - duchovné - hodnoty ako kamarátstvo, tolerancia, pochopenie, porozumenie.
Fx100d reaguje:
roger 5. 6. 2008 23:05
Fx:
Áno, uviedol som ako príklad držanie sa za ruky apod. ale to len preto, aby som nejako zhmotnil podobu toho vzťahu. Nenapadá ma, ako inak to znázorniť, lebo to duševné jednostranné "ťaženie" z prítomnosti dieťaťa neviem inak popísať. Takže potom chápem, prečo narážate na tú fyzickú stránku, ktorá tam nechcene vystupuje do popredia. Myslel som to teda tak celkovo. Asi tak, ako píšem po sebou**04 Vieš, práve to, čo mi píšeš, je to, čo by som čakal. Len keď som si to tu predtým prečítal, akosi som z toho cítil skôr niečo iné. Preto som tak zareagoval.
Fx100d reaguje:
roger 5. 6. 2008 22:59
aaa:
No ja som práve zámerne nikde nezdôrazňoval fyzický rozmer oného chovania, práveže som o tom hovoriť nechcel. Keby som si myslel, že to robíš preto, aby si sa mohol detí všemožne "dotýkať", napísal by som to celkom inak. Len som chcel zdôrazniť obojstrannosť vzťahu a neviem prečo, príde mi to chovanie trochu niečím nesympatické, tak ako o tom hovoríš. V konečnom dôsledku, vyjde to narovnako - keď mám túžbu nejako sa baviť a byť s deťmi, povedzme že sa zapremýšľam a poviem si, že môžem ísť na tábor. Ale keď mám sedieť pri počítači a plánovať si leto, aby som nejako navštívil čo najviac táborov a vymýšľal si všelijaké stratégie, to sa mi nepozdáva. Už neviem, čo by som k tomu povedal, vlastne v predošlom príspevku som to napísal asi celé.
No a.. ja nevravím, že chcem ísť rovnakou cestou, tj. hlásiť sa do nejakého tábora. Veď to ti tu práve vravím, nechať to viac na živote. Nemyslím si, že vo všeobecnosti je to ten správny prístup, čakať, čo mi život prinesie. Ale v tomto prípade áno. Naháňať sa takto za deťmi mi totiž príde trochu ako nejaký lov (a pripomína to chlapa čo si čím skôr chce nájsť ženskú, a tak loví, kde sa dá; v tomto prípade chlap-žena to je ale iné). Inak áno, nemusel by som stále sedieť doma, súhlasím. Ak by som sa hlásil do nejakého CVČ alebo ako dobrovoľník, mal by som na to asi trochu iné dôvody.
A nakoniec - tou mojou poznámkou na konci som nechcel povedať, že mám depky z toho, že nemám nejakú malú kamarátku, ale z toho, že ani zďaleka nie som vyrovnaný sám so sebou.
Fx100d reaguje:
aaa 5. 6. 2008 20:47
roger: tak nesed doma a od septembra si obehaj centrá volného času a neziskovky (tie ta urcite medzi seba prijmu s radostou - dobrovolnikou je velmi malo) a najdi si nejaku cinnost. To je prave ta chyba - ze sedis doma. A ked uz sedis doma, tak aspon hladaj na internete...
Fx100d reaguje:
aaa 5. 6. 2008 20:44
roger: dakujem za poznamku, skusim na nu reagovat. Mozno to z mojeho textu vyznieva akoby som isiel lovit lásky. Ono mas svojim sposobom pravdu. Robit program pre dospelých by ma asi nenaplnalo. Ale rozhodne nechodim na tieto akcie preto aby som vyhladaval dotyky. Tie su ich neoddelitelnou sucastou ale len vo forme "korenia". Nalejme si cisteho vina - je v tom ista davka egoizmu - chodim tam, lebo mi je v spolocnosti deti prijemne, ale k comu by mi to bolo, keby nebolo prijemne aj im v spolocnosti mojej? To su dve veci neoddelitelne späte. A ano, jasne - tej cinnosti, ktora je primarnym zameranim danej akcie podriadujem vsetko ostatne. Cize nechodim za detmi kvoli dotykom (nakoniec su aj akcie, kde nejake blizsie kamaratstvo nevytváram alebo dokonca mu bránim vzniknut), ale kvoli tomu aby som pre nich nieco spravil, nieco ich naucil a tie dotyky mozu byt spestrenim a pridanim akejsi psychologickej hlbky. Asi tak by som to napisal.
Fx100d reaguje:
roger 5. 6. 2008 20:20
Chlapci, nech to nevyzerá, že rýpem, ale pripadá mi to trochu, ako keby ste boli na love. Konkrétne to s tým táborom. Je síce pravda, že tábor je možnosť, ako byť v prítomnosti nejakých detí, ale treba snáď aj inú motiváciu, než sa tešiť, že tam budem malé slečny držať za ruku a nechať si ich sadať na kolená. Tie deti si tam došli trebárs niečo zažiť, a tak by vás mohlo zaujímať, ako im spríjemniť pobyt. Ja viem, reč nie je o tom, že idem na tábor a neviem, čo s deťmi robiť, ale o tom, že sedím doma a neviem, ako sa zoznámiť s deťmi. Ale tak, ako o tom zvykneš hovoriť, aaa, mi pripadá, ako keby si chodil na tábory loviť svoje nové lásky. Na každom tábore inú. Príde mi to trochu jednostranné - tak, idem na tábor, tam sa nabažím pocitov, po ktorých túžim, a idem ďalej. Aj keď to nezahŕňa nič explicitne sexuálne, od toho podstatného významu slova zneužívať to nemá (podľa mňa) ďaleko. Neviem, takéto ryžovanie na detských táboroch...**09
Ako si sa sám vyjadril ty, Kasz: Taky si myslím, že je lepší nechat věci víc na životě. --Súhlas.**04
A taktiež:
Zde jsou také velké možnosti uplatnění. -- uplatnenie, to je dobré slovo, uplatnenie v tom kolektíve alebo spoločnosti, a to by nemalo byť o tom, že si zoberiem, čo chcem, a nič nedám. Ja netvrdím, že tí, ktorých sa to týka, sa takto k deťom správate a len ich využívate, ale pri čítaní niektorých viet mi to zišlo na um ako prvé. Len som cítil potrebu na toto upozorniť.
Inak, Fx, je síce pekné, že si sa nikdy nehral s deťmi, ktorých rodičov by si nepoznal, ale - ja to nemôžem vedieť - je mnoho takých detí, s ktorými si sa hral, teda myslím tak, že si ich spoznal niekde vonku, a potom sa zoznámil s rodičmi? Mám pocit, že nie, z toho, keď predtým hovoríš, že si taký zákaz ako rišo nezažil. Teda to, čo si vravel, že si sa nikdy nehral s deťmi bez vedomia rodičov vyzerá, ako keby si si po to dovolenie už niekedy išiel. Lebo ak si spoznal iba jedno dieťa, a to cez rodičov, to je potom jasné, že si sa nikdy bez dovolenia s deťmi nehral. A nechcem tým teraz spochybňovať dôležitosť toho, že o tebe rodičia vedia, aj keď o tom bola naša posledná debata, teraz mierim tam, či si už teda bol v takej situácii, o ktorej hovoríš.
Len tak okrajovo, Marek, ty si sa asi nedávno zaregistroval na GL fórum, je tak? Bolo by celkom fajn, keby sa diskutovalo aj tam, mnohí (Teadrinker**02) sa sťažujú, že sa tam dokopy nič nepíše. Ale tým samozrejme neodhováram od tunajších diskusií, len som si myslel, že tam je na to lepší priestor. To je len taký návrh.
A všetkým novoprišelcom prajem veľa šťastia na vašej ceste. Podľa toho, čo píšete, ste na tom pomerne lepšie ako ja, čo sa týka cesty za psychickou vyrovnanosťou a podobne.**06
Zdravím vás.
Fx100d reaguje:
Co se týká těch táborů, myslím že všichni přítomní měli na mysli, aby těm dětem něco dali. Myslím že nikomu z nás tu nejde o fizický kontakt s dítětem, ale o kamarádský vztah a dělat dětem radost a uspořádat zážitky na které se nezapomíná. Myslím, že žádný táborový vedoucí nejede na tábor, aniž by měl připravený nějaký program.
Marek 5. 6. 2008 18:16
rišo, Fx100d má pravdu že musíš akceptovať rodičov detí, ale myslím že by nebolo zlé sa bližšie spoznať práve aj s tými rodičmi aby videli že si úplne normálny človek a proste máš rád deti. Ináč povedané, asi by som tiež moje deti (keby som nejaké mal) nerád videl hrávať sa s cudzím človekom.
Fx100d reaguje:
Máš pravdu, není od věci se seznámit s rodiči. Ještě jsem si nikdy nehrál s dětmi, s jejichž rodiči bych se neznal. Asi nikdo by nerad viděl, kdyby si jeho děti hráli s cizím člověkem.
Fx100d fx100d@centrum.cz 5. 6. 2008 15:53
http://www.fx100d.cz
Musím souhlasit jak s aaa tak s Kaszem. Jsou ale lidé, jako například já, kteří nechtějí být pro děti autoritou. Samozřejmně mne děti jako určitou autoritu berou, už vzhledem k tomu, že jsem dospělý, ale vedoucího na táboře bych dělat nechtěl. Sice nemám kolem sebe tolik dětí, ale pro mne stejně momentálně existuje jen jedno dítě. Je to má láska a i když ji nevidím často, jsem celkem šťastný. Samozřejmně nezavrhuji možnost, že i já někdy budu vedoucího na táboře nebo zájmového kroužku vykonávat.
Fx100d reaguje:
Kasz kasz@seznam.cz 5. 6. 2008 14:18
http://sweb.cz/kasz
aaa zde napsal cenné rady, já bych připojil ještě jednu - kdo je věřící nebo po Bohu pátrá, může zkusit kostel (či nějaký sbor) a dětské bohoslužby + programy, které tam určitě pořádají. Zde jsou také velké možnosti uplatnění.
Fx100d reaguje:
aaa 5. 6. 2008 13:52
a dolezitá vec na záver : zoper svoju "odchylku" ako fakt a nesnaš sa klamať sám seba ... pracuj s tým vo svojej mysli a skús si z toho zobrať pre seba to pekné ... urob si nejaký základ, ale potom nehľadaj nasilu kamarátstvo - keď svojím zverencom ukážeš že si kamarát, ono to príde časom samo. A uvidíš, budeš milo prekvapený ... ale daj si pozor aby si v žiadnom zmysle neprekročil hranice.
Fx100d reaguje:
aaa 5. 6. 2008 13:41
rišo : voľné vzťahy k deťom sa dajú možno na dedine, kde každý každého pozná ... už aj väčšia dedina je riziko...v meste to nehrozí. Na to si musíš dať pozor. Každ´yz nás robí chyby, či už pre zlý odhad, alebo z nevedomosti. Teraz je možno pre teba táto situácia nepríjemná, ale počkaj chvíľu, kým prehrmí. Mám pre teba niekoľko odporúčaní.
1. Ak chceš byť v kontakte s deťmi, najdi si prácu - na pobytové akcie (letné tábory, ale aj pobytovky cez rok) chodievajú vedúci, ktorý častokrát majú aj 30 alebo 40 rokov. Nemôžem ti dať konkrétne kontakty, ale hľadaj na internete a nájdeš - zameraj sa na pobytové akcie. Pozor, tie znamenajú veľkú zodpovednosť a veľa času k dispozícií, nebudešt o môc´t robiť ak už pracuješ. Ak si študent, tak s tým nebude až taký problém. Prípadne si nájdi vo svojom meste nejakú organizáciu /napríklad aj školu/ kde by si mohol robiť záujmovú činnosť, ktorej sám rozumieš (počítače, výtvarné krúžky, tance... ak tancuješ, skús pracovať na tanečnom klube).
a za 2) So sebou sa dokáźeš vysporiadať a ja ti poviem ako to funguje u mňa - ja som si urobil také tri svety. Prvý svet je universum kde sa srávam ako normálny človek, chodím do práce/školy, mám svoju partiu, chlastáme po piatkoch a chodíme na chaty. Druhé univerzum je skutočný svet detí (robím cca niečo z toho čo som ti napísal vyššie - tam nemáš problém nadviazať kontakt bez toho aby to prišlo rodičom a okoliu divné) dávaj si pozor komu o tomto svete povieš, ľudia sú svine už len keď vedia, že sa takejto práci venuješ. Tretí svet je len a len môj, je to svet intimity, s druhým svetom má spoločné len pramálo, len sem tam nejaká pusa na líce, ináč je to svet o fantáziach, ktoré nikdy nerealizujem a venujem sa im výhradne keď som o samote. O tomto svete povedz len človeku, ktorému bezprostredne dôveruješ a len vtedy, keď cítiš akútnu potrebu. O mne to vedia traja a všetci sú mojou najbližšou rodinou. Dobre si to zváž je to proces, ktorý sa nedá vrátiť a tak ako ti to môže pomôcť tak ti to môže ublížiť. A správy ignoruj sú to skreslené polopravdy. Venuj sa budovaniu týchto svetov a vlastnej osobnosti aby bola silná a schopná zvládnuť všetky krízové situácie.... 24 rokov nie je veľa, je to stále dobrý vek na to aby si mohol s profesionálnym kontaktom s deťmi začať. Premysli si aké znalosti máš, ak si bol ako dieťa na tábore - obnov kontakty s trebárs hlavným vedúcim, s tým, že by si chcel robiť vedúceho alebo tak nejak ... nepoznám tvoju situáciu, dal som ti len približný návod ako sa to dá, nájsť v tom sa musíš už sám. A ešte jedna vec ... toto trvá niekedy veĺmi dlho. Mne to trvalo do teraz 5+4 rokov (4 roky, čo som sa s tým definitívne vysporiadal a začal si hľadať svoje miesto v spoločnosti a medzi deťmi).
Fx100d reaguje:
rišo 5. 6. 2008 02:31
Marek, teraz mám 24 rokov. Hrával som sa s deťmi zo susedstva pred bytovkou /volejbal, vybíjanú, skrývačky a pod./ , lenže vďaka médiám, ktoré denne prinášajú správy o zvrchlíkoch "tiežpedofiloch", tak ma rodičia tých detí zo susedstva začali upodozrievať, že som pedofil a zakazovali im, aby sa so mnou hrali. Pritom išlo o úplne nevinné hry, žiadne obťažovanie ani zneužívanie. Tak som sa začal detí radšej strániť. Oni by sa so mnou hrali a rezprávali aj naďalej, ale ich rodičia sú proti a keď vidia, že sa s nimi rozprávam už aj po nich kričia, aby išli odo mňa ďalej, a to ma deprimuje.
Fx100d reaguje:
Marek 5. 6. 2008 01:27
rišo: Neviem koľko máš rokov, no ja mám teraz 19 a to že som pedofil som si plne uvedomil len nedávno. U mňa to bolo v minulosti s deťmi tak, že i keď ma priťahovali ja som ich od seba "odháňal" **06 . Bol som k nim neprijemny a nesnažil som sa s nimi nadviazať nejaký bližší vzťah. Bol som z toho frustrovaný pretože som to v podstate robil proti mojej vôli. Dôvodom bol môj strach z toho, čo si ľudia pomyslia ak ma budú často vidieť s deťmi. Od kedy som však našiel túto stránku a podobné, začína mi byť úplne jedno čo hovorí okolie na moje správanie k deťom. I keď teraz nesmierne ľutujem všetky premrhané chvíle, ktoré som mohol tráviť s deťmi, hovorím si že veď ešte nieje neskoro. Nech Ťa teda netrápi že Ťa priťahujú mladšie dievčatá ako 14 ročné, nie si sám a nieje na tom nič zlé ako Ti to môžu tlačiť do hlavy média a ľudia. A ako Ti radí Fx100d, skús túto Tvoju lásku k deťom premeniť na skutky ktoré budú pre tie malé dievčatká osožné **04 .
Fx100d reaguje:
Kasz kasz@seznam.cz 3. 6. 2008 02:37
http://sweb.cz/kasz
Já to měl podobně jako rišo s tím rozdílem, že jsem si myslel, když jsem viděl všechny ty zprávy v novinách v TV atd., že jsem jediný na světě, komu se ty holky líbí, ale že jim nechce ubližovat. Dobrých 7 let jsem si to myslel, než jsem na netu narazil na Proudlyho a jeho tehdejší pravidelnou místnost na xchatu. A i když se zdá nemyslitelné něco okolí říkat, ví o mě poměrně dost lidí a nikdo neodsoudil... to je tedy moje zkušenost. Vždy je to ale risk. Stačí jediný, který nepochopí...
Fx100d reaguje:
rišo 2. 6. 2008 23:40
Ja som asi tak ako 15 ročný zistil, že sa mi páčia dievčatá od 8 do 14 rokov. Nepriklad som tomu význam, lebo ma priťahovali aj dospelé ženy. Lenže od 19 rokov som sa nad tým začal hlbšie zamýšľať a zisťovať, že som zvrátený deviant. V televízii samé obťažovanie a zneužívanie maloletých. A tak si hovorím, že aj ja som taký ?! Som z toho dosť utrápený a viem si predstaviť ako by asi reagovalo moje okolie, ak by to vedelo. Tiež musím kamuflovať a nečumieť na dievčatká, ktoré chodia okolo. Priznať sa s tým komukoľvek by bol horor. Nikto to nevie a chcem ,aby to tak zostalo. Z bezpečnostných dôvodov. Ani na kúpaliská radšej nechodím. Ako tak mi pomohli stránky na internete ostatných "tiež postihnutých". Zistil som, že nie som sám. Ale aj tak ma to trápi, že ma dokáže priťahovať aj dievča mladšie ako 14-15 rokov.
Fx100d reaguje:
Nepíšeš, kolik ti je nyní, ale věř, že ani já jsem na sebe dlouhou dobu nenahlížel s dobrými pocity a považoval jsem se za něco méněcenného.**09 Možná jsem na tom byl ještě hůře, protože mne dospělé ženy nechávají chladným. Začal jsi o tom přemýšlet, tak jsi na dobré cestě. Neohlížej se na senzacechtivá média. Rádi si tam přidají, aby "deviant" vypadal co nejvíce nechutně. Smířit se s tím, jaké máš sexuální fantazie není lehké, ale jsou to jen fantazie. Pokud se smíříš s tím, že tyto fantazie budeš mít celý život a uvědomíš si, jak moc by jsi ublížil, pokud by jsi je realizoval, pak máš vyhráno. Možná by mohl někdo namítonout, že zneužití nemusí vyvolat trauma, ale ta možnost tu je a cena za chvilku potěšení je to velice vysoká. Nejde ani tak o případné trestní stíhání, ale o zkažený život něčeho tak krásného, jako je dítě. To je třeba mít stále na paměti. Netrap se tím tolik. Spíš přemýšlej, jak toho využít pro dobro těch dívek. Vím lehko se to říká, když už to mám za sebou, ale zvládneš to a bude líp.**04 Jestli ti to pomůže, rád si s tebou popovídám na ICQ či mailem. Obojí je ti k dispozici.
Kasz kasz@seznam.cz 28. 5. 2008 13:30
http://sweb.cz/kasz
Ano, existuje prototyp pedofila. Ten, kterého všichni do puntíku znají a umí dokonale popsat. Ten, který ubližuje dětem, který je znásilňuje, ošahává, obtěžuje, ten, který doma stahuje dětskou pornografii, pokud ji zrovna nevyrábí... Ten, kterému jde jen o to jedno.
Druhý prototyp pedofila, o kterém se toho už tolik neví (a možná taky neexistuje :-) ), je učitel na ZŠ, v MŠ, vychovatel, vedoucí na táboře atp., nejoblíbenější mezi dětma, rozkrájel by se pro ně, věnuje jim moře času, dokáže je nadchnout pro dobrou věc, pofoukat bolístku, potěšit, je vidět, že má rád děti a ony mají rády jeho, a nějaké myšlenky na sex ho ani náhodou nenapadnou...
Co se týče reálného rozpoznávání - jsou určité indicie, které něco napovídají, ale zároveň vůbec napověět nemusí (nespecifické příznaky). Kdo má rád děti a rozumí si s nimi, nemusí být pedofil, ale přitom je to jeden z "příznaků", jak by mě mohl někdo poznat. Chybí nám po většinu času partnerka (ale i to nemusí být zcela signifikantní, Harkon, Artemis a další partnerku mají). Specifický příznak je jenom jeden - a to ví jen on sám - že se mu dětí líbí, že ho vzruší, že vystupují v jeho sexuálních fantaziích. Do mysli ale nikdo nikomu nevidí, takže poznat (každého) pedofila nejde.
Fx100d reaguje:
Jinak s tím souhlasím. Indícií by se dalo možná najít více, ale i u těch platí, že jejich přítomnost nemusí nic zanmenat.
