Jirkova stránka

určitě budu ve psaní pokračovat, ale nebude to v nejbližších termínech. Vztah s mou láskou se zatím nijak nezměnil a pokračuje pořád stejně jako doposud. Není smyslem tohoto webu, abych zde popisoval další a další zážitky s dětmi. Pokračování tedy bude až v momentě, kdy se stane něco zásadního.

Co se týče antidepresiv, vím že tyto léky jako vedlejší efekt působí na sexuální chutě. Jejich účinek však není v tomto směru tak silný. Lékaři předepisují antidepresiva za tímto účelem spíše mladším klukům kteří ještě neukončili svůj vývoj a antiandrogeny by jim mohli způsobit poruchu vývoje. Ani jedno však není vhodné pro dlouhodobé podávání a cílem terapie by mělo být, aby pedofilně zaměřený člověk dokázal ovládat své pudy i bez těchto léků. Bohužel pro oba lékaře které jsem navštěvoval byl lék to nejdůležitější a na nějakou terapii ani nedošlo.

tykat klidně můžeš a je to pro mně i lepší, když se tu bavíme o tak intimních věcech. Píšeš, že ostatní pedofilové o svém problému ví a nic s tím nedělají. To není až tak úplně pravda. Spíš bych řekl, že neví co s tím dělat, jelikož jim to nikdo neřekne. Donedávna prakticky neexistovala žádná literatura, web nebo jiné dílo, které by se zabývalo edukací pedofilů a řeklo mladým pedofilům jak se svou sexualitou naložit tak, aby nikomu neublížili a neriskovali kriminál. Veškerý odborný zájem je zaměřen ne ty z nich, kteří již sklouzli za hranu zákona a dětem ublížili. Dnes tento deficit eliminuje Karel Žák ve svých dílech zabývajících se nekriminálními pedofily.

Nyní k Tvým dotazům: Všichni moji kamarádi, kterým jsem se svěřil se se mnou baví dál. Reagovali vesměs zvědavostí a vyjádřili mi podporu. Ten, který se mnou šel k sexuologovi mi sexuologa prakticky našel a schůzku s ním mi domluvil. Sám bych se k tomu asi nikdy neodhodlal.

Moje mamka o tom ví, tátovi jsem to ale neřekl a zatím ani moc necítím potřebu se s ním o tom bavit.

Když vidím děti na ulici, tak se i většinou líbí (vlasy, oči, postava) a někdy mně i sexuálně přitahují. To patří k mé sexualitě a smířil jsem se s tím, že to tak u mě je. Problémy mi spíše přináší, když se zamiluji. Toužím pak dívku znovu vidět a to není vždy možné. Občas mi je z toho smutno a je mi líto, že nemohu svou láskudát najevo nebo ji naplno prožívat.

Má láska samozřejmě stejně jako její mamka neví, že jsem pedofil. Ale stejně jako její mamka ví, že jsem do ní zamilovaný. Říká ale, že mně nechce. Tak jen tiše doufám, že se to někdy změní. Přeci jen nemohu od třináctileté holky chtít, aby se rozhodovala o tom, s kým založí rodinu. Proto jsem jí sám vysvětlil, že se rozhodne až později zda se mnou bude chtít založit partnerský vztah a že budu velmi rád, když budeme pouze kmarádi. K ničemu ji má láska nezavazuje.

Snad ti takto stručné odpovědi budou stačit. V neposlední řadě děkuji za podporu a důvěru.

Jirka

2. Znovu zopakuji, nikdy jsem se vůči jejím dětem ničím nevhodným neprovinil a ani k žádným jiným. Zač se mám tedy stydět?

děkuji za ocenění i za přání. Nic se za tu dobu nezměnilo, svou lásku stále miluji a stále ke mně jezdí na víkendy. Je jí dnes už 12 let a stále čekám až vyroste, abych se pak pokusil s ní navázat partnerský vztah, jestli bude samozřejmě chtít.

Co se týče Tvé práce, můžeš použít cokoliv z webu, rád bych ale práci viděl hotovou před odevzáním, abych viděl kontext v jakém se informace objeví. Doufám, že ti web pomůže.

Jirka.

děkuji za vzkaz. Pokud Ti můj web pomohl, jsem za to velmi rád.

Jirka

jeden starý vtip o pedofilech říká, že pedofil není nemocný, ale že je pouze nedočkavý. Jenže nekriminální pedofil na svou lásku čeká roky, ač vůbec netuší, jestli ta jeho vysněná láska bude později vůbec chtít navázat s ním partnerský vztah. Tento web vznikal v době, kdy se v mém životě hodně dělo a bylo to takové zlomové období. Ne vždy se však děje něco převratného a jsou období, kdy vše běží v zaběhlých kolejích.

Až se bude něco dít, určitě web zaktualizuji, zatím ale pracuji na jiných věcech, třeba na webu http://www.pedofilie-info.cz.

Časem psa oživím. **01

Jirka.

Ahoj Lucko,

nejdříve začnu otázkou, zda vedoucí z tábora je pedofil. Pojem "pedofil" je takový dost komplikovaný, většina lidí si pod tím pojmem představuje člověka, který ubližuje dětem. Jenže odborníci pojmem pedofil označují člověka, kterému se děti líbí podobně, jako se dospělým mužům líbí dospělé ženy, pedofil se do dětí zamilovává, pedofila prostě děti přitahují. Nevím, jestli se ti líbí nějaký kluk, ale je to velmi podobné - taky tomu klukovi, který se ti líbí, nechceš ubližovat, ne? Tedy v prvé řadě tě můžu ujistit, že pokud je někdo pedofil, ještě to neznamená, že ubližuje dětem. Jestli je ten tvůj dospělý kamarád pedofil, ví jen on sám, a z toho jak se chová to nejde určit. Podobné to máš u homosexuality. Taky nejde na první pohled poznat, jestli je někdo homosexuál. Tedy neplatí, že pedofil je člověk, který ubližuje dětem. Dětem ale může ublížit kdokoliv (s jakoukoliv sexuální orientací, ať už je "normální" nebo homosexuál, nebo pedofil) - nejvíc ubližují lidé, kteří mají "normální" sexuální orientaci, ale prostě dítě je snadnější kořist a nebude se tolik bránit jako třeba dospělá žena. Důležitou otázkou tedy není, zda je pedofil, ale zda by Ti mohl ublížit. Pojďme se na to tedy podívat.

To co popisuješ by mohl být krásný příběh, ale má jednu vadu na kráse, kterou jsou ty fotografie. Něměla bys takové fotky dělat a už vůbec ne je komukoliv posílat. Sama vidíš, jaké patálie z toho vznikají. Udělala jsi další chybu, když jsi tomu muži neposlala vysvětlení, že jde o omyl. Hrát "mrtvého brouka" je při nedorozumění asi to nejhorší, co můžeš udělat a vede to k dalšímu nedorozumění. Ale už se stalo a nemůžeš to vrátit zpět. Nic si ze svých chyb nedělej, každý dělá chyby a děláním chyb nabíráme zkušenosti a učíme se.

Rozhodně ale nejsi sama, kdo udělal chybu. To, že Ti ten člověk napsal, že si Tě představoval nahou je překročením hranice. Není to sice ještě žádný zločin, ale je to takový malý varovný signál. On to nemusel myslet vůbec nijak špatně, třeba jen přemýšlel, co jsi chtěla posláním fotografie říci a v odpovědi Ti chtěl polichotit. To ale nemění nic na tom, že to byla z jeho strany chyba.

Jak z toho ale ven? Z toho vzkazu usuzuji, že máš toho člověka ráda a ráda bys ho ještě viděla. Správně bys to všechno rodičům říct měla, ale chápu, že se bojíš, že by Tě na tábor nepustili a přišla bys o kamaráda. I když se rozhodneš, že jim o situaci s fotkami neřekneš, měli by rozhodně vědět, že si s ním píšeš. To rozhodně před nimi tajit nedoporučuji. Když to tak uděláš, musím Tě trošičku varovat a říci Ti několik pravidel, která bys rozhodně dodržovat měla.

1. Teď už asi nemá smysl mu chybu vyčítat a nějak jí komentovat. Ty jsi vysvětlila, že fotografie nepatřily do jeho emailové schránky.Vaše rozhovory po internetu by nadále neměli směřovat do témat okolo sexu, nahoty a podobně. I když to může být téma třeba i pro tebe lákavé, může to tobě i jemu ublížit, protože asi by se rodičům nelíbilo, že si s tebou dospělý muž píše o nahotě, nebo že si tě představuje nahou apod. Bylo by divné, kdyby třeba po tobě chtěl nějaké další fotky a nebo něco jiného, co se prostě od dospělého muže ve vztahu k dětem nehodí - pak by ses s ním asi dál bavit neměla. Navíc to může být trestné - tebe by pak vyslýchali policisté, a on by třeba šel do vězení. A to asi nechceš.

2. Měla bys vědět, co si k tobě žádný člověk rozhodně dovolit nesmí. Nesmí se Tě dotýkat na intimních místech - mezi nohama, na zadku, na vnitřní straně stehen a na prsaou. Samozřejmě je rozdíl, pokud se tě tam někdo dotkne omylem při nějaké hře a nebo záměrně. Samozřejmě by také nikdo neměl být vlezlý a neměl by se tě dotýkat i kdekoliv jinde, pokud ti to bude nepříjemné. Když se ti nebude líbit, jak se tě někdo dotýká, rozhodně mu to musíš dát najevo - Třeba: "Hej, co mě ošáháváš?" Pokud by nepřestal, tak je dobré to někomu dalšímu říct, třeba kamarádce a s tou kamarádkou pak jít a říct to i nějakému dalšímu dospělému.

Když to celé zhrnu, dá se říci, že není důležité zda je to pedofil nebo ne, ale to, jak se k Tobě nebo i jiným dětem chová. O tom, že se spolu bavíte by rozhodně měli vědět Tví rodiče. On sice udělal chybu, ale nemyslím, zě tak závažnou, aby ses s ním nemohla dále kamarádit. Pokud mu dáš sama najevo, že něco přehnal, měl by to respektovat a přestat s tím. Neměl by Tě lákat nebo dokonce nutit do ničeho co je Ti nepříjemné, nebo víš, že to patří do světa dospělých. V takovém případě bys to měla oznámit někomu dospělému. Jestliže se s Tebou bude bavit jako ostatní lidé v Tvém okolí, můžete spolu kamarádit a zažít spoustu legrace.

Přeji Ti mnoho zábavy se svým dospělým kamarádem a aby k Tobě byl vždy jen hodný a milý jako doposud. Jirka.

Děkuji za vzkaz i přání. Samozřejmě ne všechny dny jsou procházkou růžovou zahradou, ale poslední roky jsem opravdu šťastný a spokojený.

Přeji také mnoho hezkých dní.

Jirka.

nejen nepříznivé směny, ale nakonec jsem si uvědomil, že dospělou partnerku vlastně v současné době nechci. Rozhodl jsem se již dříve, že počkám na svou malou lásku až vyroste a pak navážeme, pokud bude ona chtít, vztah. Mít současně vztah s dospělou by podle rozumu bylo asi nejideálnější řešení, ale nemohu si pomoci. Lásku k malé beru velice vážně a paralelní prozatimní vztah s dospělou bych bral jako nevěru.

S malou se stýkám stále a trávíme spolu dost času, ale kolik toho času je, je ovlivněno i mou pracovní vytížeností. Kromě zaměstnání a aktivit na internetu mám ještě další práci. I přes to jsem s malou strávil tři týdny z velký prázdnin a také jsem s ní oslavil její jedenácté narozeniny.

Děkuji za vzkaz, Jirka.

děkuji za ocenění mé práce, moc si toho vážím.

Pana Freuda neznám, resp. vím kdo to byl, ale neznám jeho díla, nikdy jsem je nestudoval. Lze tedy souhlasit, že je velmi těžké, ba i nemožné pudy ignorovat. Jenže nemohu souhlasit, že je těžké se ovládat a své pudy zvládat v rámci právních i morálních norem. Dokáže to přeci každý, nebo spíš téměř každý. Nebo snad musí muž, jež dlouhodobě nemá pratnerku (a že nebude jeden, osobně jich znám spousty), jít a znásilňovat ženy v parcích, nebo uprostřed kamarádových narozenin skákat na nějakou přítomnou ženu? Jediný rozdíl je, že oproti většině "normálních" lidí má pedofil menší spektrum čiností, jimiž může legálně a neškodně své sexuální pudy uspokujit. Myslím, že ač běžně mají muži možnost širší, vlivem okolností se to spektrum také občas smrskne na takové, jaké má pedofil. Zbyde tedy jen onanie a fantazie. O trochu lepší je pak možnost si k tomuto účelu najít dospělý protějšek, což je možná pro pedofila ne zcela uspokojující, ale lepší než ta onanie a mohl bych to přirovnat i ktomu, když běžný muž má partnerku, která se mu nelíbí, protože je trochu při těle. Ani jeden však nemusí být z těchto okolností frustrován a mohou být spokojeni a šťasni. Takže při vší úctě k panu Freudovi, pokud to tvrdí tak jak to píšeš, nesouhlasím s ním.

A k tomu názvu pedofil. Nehledě na to, že by Tě asi spousta lidí pěkně poštěkala, když píšeš pedofilní orintace, lidem s heterosexuální orintací klidně můžeš říkat heterosexuálové, nebo snad ne? Definice pedofila v původním významu tak jak byla v lékařských vědách zavvedena a jak ji lékaři dodnes vnímají sedí na mne v plné parádě. Sami lékaři samotnou pedofilii nevnímají jako nemoc. Jako nemoc ji vnímají až v přípdě, že přináší potíže nositeli, nebo jeho okolí. To negativní světlo na tento termín vrhla až média, která to slovo používají (ráda, protože přitahuje pozornost) jako synonymium pro zneužívání dětí a pachatele těchto činů. Jistě by bylo jednodušší říci si, že to slovo hold tento význam má a říkat si třeba girllover. Jakýsi vysokoškolsky vzdělaný muž mi jednou v odpovědi na reakci k jeho článku napsal, že je mu také toho slova pedofilie líto, protože v doslovném překladu je to přeci krásné slovo. Jenže tento muž si neuvědomuje, že za slovem pedofilie jsou ukryti reální lidé. Llidé, kteří si zaměření svého pudu nevybrali a kteří nikomu neublížili. Když pak v pubertě zaměření své sexuality žačínají pozorovat, nenapadne je "Já jsem girllover", ale "Já jsem pedofil.". Vivem změny významu toho slova se s ním těžko dokáží ztotožnit a své pocity si různě racionalizují. Od této racionilzace pocitů je jen krůček k racionalizaci činů. Vůbec si tedy takový člověk neuvědomuje že je nositelem deviace a nemůže si tedy dávat pozor na některé rizikové projevy své sexuality. Někteří pedofilové si pak po uvědomění a přiznání pedofilie prožijí traumatické období, kdy sami sebe pavažují za bezcenné zrůdy, u mě to trvalo 9 let. Takto negativně působí zaměňování významu pojmu lidem v pedofilově okolí i pedoflům samotným. A když se vrátím k té výměně slova, tak zde je krásná ukázka u slova úchylka. To slovo získalo díky médiím negativní podtext, bylo tedy nahrazeno slovem deviace. Slovo deviace má ale také vlivem času negativní podtext a odborníci jej nahrazují pojmem parafilie. Vede to někam? Nebylo by lepší používat slovo původní v původním významu?

Doufám, že jsem to vysvětlil srozumitelně. Přeji Ti krásný den a ještě jednou děkuji za pochvalu i zajímavý příspěvek.

Buď realista, ne všichni pedofilové jsou svatí.

Daší věc: Nepiš sem prosím příspěvky, ve kterých urážíš jiné. Dá se to napsat i slušně a bez urážek.

syndrom vyhoření může mít i pedofil. Ale je to otázka spíš pro nějakého psychologa než pro mě.

Jirka.