15.04.2008 Nedlouho poté se stalo něco, co jsem nečekal. Psal jsem si po ICQ s mamkou mé milované. Zeptala se mě, zda už mám nějakou holku. Odpověděl jsem, že ne. Pak napsala, že k nim jezdím často, jestli nejsem zamilovaný do ní. Když jsem odpověděl, že miluji někoho jiného, začala se vyptávat koho. Samozřejmě jsem jí to nechtěl napsat. Přemlouvala mě asi hodinu a jediné co ze mne dostala, bylo, že to musí tušit a že když jí to řeknu, bude se zlobit.
Následuje přepis zbytku rozhovoru. Z tohoto rozhovoru jesem opět vymazal jméno mé lásky. Nahradil jsem ho ***. Místo přezdívky nebo jména mamky mé milé, jsem použil jen mamka. Dále jsou vymazány příspěvky, které se netýkaly tématu nebo byly příliš osobní pro zveřejnění.
Mamka: Tak je to ***.
Chvíli jsem váhal.
Já: Jsem říkal že to tušíš.
Mamka: To je hezký. A proč bych se měla zlobit?
Já: Vždyť to není normální.
Mamka: A proč by to nemělo bejt normální? Akorát to že je malá, ale až povyroste tak bude chtít chodit po discárnách a tebe už to nebaví.
Já: No není. Dospělý chlap se přece nezamilovává do dětí.
Mamka: Ona už skoro není dítě, je to slečna. Akorát se musí ještě hodně naučit.
Já: Jenže já se zamiloval asi před třemi lety.
Mamka: A pořád tě to drží? Tak to je výkon.
Já: Je to čím dál větší.
Mamka: No tak to potom jo.
Já: Jak jsi poznala že právě ***.
Mamka: Je nejstarší a asi nejhezčí, ale jinak jsou krásný všechny.
Přijal jsem fotografii *** z maškarního. Bílé dlouhé šaty, jemné líčení, krásný účes, korunka na hlavě.
Já: V těch šatech, když jsem jí viděl u tebe na ploše, tak jsem málem omdlel.
Mamka: A to proč?
Já: Tak moc se mi líbila.
Mamka: Je to anděl.
Já: Tobě to nepřijde divný?
Mamka: Ne proč všichni jsme procházeli pubertou.
Já: Ona není v pubertě.
Mamka: Ale ty stále ano
Přijal jsem fotografii z první třídy.
Já: Tady se tváří jak na popravě.
Mamka: To jo, byla vyjukaná, v první třídě se fotily.
Já: Jak kdyby se měla rozbrečet.
Mamka: Svítilo jí prej sluníčko do očí.
Já: Vždyť tam žádné nesvítí.
Mamka: Prej jí to svítilo do očí.
Odeslal jsem dvě fotografie asi 2 roky staré.
Já: Tady se mi líbí nejvíc.
Mamka: To ještě neměla zuby. Dokážeš si mě představit jako tchýni? No to je horor.
Já: Bys byla fajn tchýně.
Mamka: Tak to ještě nevím. Možná budu horší než moje máma.
Já: Já před tebou *** ochráním.
Mamka: Musela bych se odstěhovat na jinej konec republiky abych vám do toho nekecala. A ani tak by nebyla jistota že by to pomohlo.
Já: Ona mne stejně nechce.
Mamka: Možná se to za čas změní. Doufej ale nezoufej.
Já: Celkem pochybuju.
Mamka: Ještě neví co chce
Já: To je fakt.
Mamka: Ale je to výhoda si svojí ženu vychovávat k obrazu svému. A houpat ji na klíně už jako dítě. Je po tátovy. Koupím si na tebe kulovnici.
Já: Proč si koupíš kulovnici?
Mamka: Na tebe.
Já: Proč?
Mamka: Kvůli ***.
Já: Se nemusíš bát. Já bych jí nikdy neublížil.
Mamka: To já vím ale je to tradice všech rodičů. Můj táta to říkal taky a potom jak byl spokojenej že má vnuka.
Já: Tak proč mi jí pořád dohazuješ, když mne pak odeženeš kulovnicí.
Mamka: To byl jen fór. Když ti to budu rozmlouvat tak to bude ještě horší.
Já: Já si to rozmluvit nnenechám.
Mamka: Tak je to v poho.
Já: Stejně mne chtít nebude, ani až vyroste.
Mamka: Tak to je ještě ve hvězdách. Ona říkala že bude po mamince. Tak to se máš na co těšit.
Já: Je to jistota. Až jí bude 18 tak mně bude 36. Budu pro ní starý muž.
Mamka: Dneska je to moderní mít staršího chlapa. Já mám taky staršího a jak nám to klape. Ale stojí za to, nevíš jak to bude.
Já: Já nevím jak dlouho mi ta láska vydrží, ale zatím jsem do ní blázen.
Mamka: Tak je to ok. Zatím klidně můžeš koukat po holkách a pak se uvidí.
Já: To by byla nevěra. To nejde.
Mamka: Tak to budeš abstinovat ještě hodně dlouho.
Já: Já už jsem zvyklý. Všechno se dá vydržet.
Mamka: To nevím.
Já: Jsem *** napsal dopis. Poslat jí ho ještě ale nemůžu.To by ještě nepochopila.
Mamka: To je hezký, tak ho sistematicky dopisuj a bude z toho román.
Já: To ne. Ale někdy jí ho pošlu. Za pár let.
Mamka: Tak to zkus dopisovat postupně a dopisuj jí tam svoje pocity a za pár let jí to pošleš.
Já: A ona se mi vysměje.
Mamka: A proč? Náhodou jestli bude po mě, tak bude romantik.
Já: Já neumím vyjadřovat pocity. A už vůbec ne písemně. Vypotil jsem sotva půl stránky. Stejně to asi zní blbě.
Mamka: A proč? Máš dost času se to naučit. Až mě půjdeš požádat o její ruku, tak nezapomeň pugét.
Já: To je samozřejmost né? Co si o mně mmyslíš? Že jsem nějaký suchar?
Mamka: To nejsi, ale potom už budeš sklerotik.
Já: Neprovokuj.
Mamka: Já neprovokuju ale konstatuju.
Já: To spíš abych tu kulovnici pořídil já. Odhánět vrstevníky.
Mamka: Čí vrstevníky?
Já: No ***. Přece si jí nenechám přebrat nějakým puberťákem.
Mamka: Tak to máš pravdu. Dnešní děti to je děs.
Byl jsem z toho v šoku. Moc mě překvapila, že to uhodla. I její reakce mě velice překvapila. Ten den jsem nemohl usnout. Byl to pro mě velký zážitek.
