Má zpověď

NIHIL EST MISERUM, NISI CUM PUTES, CONTRAQUE BEATA SORS OMNIS EST AEQUANIMITATE TOLERANTIS. (BOËTHIUS)
Nic není ubohé, ledaže to za ubohé pokládáš, a naopak každý úděl je šťastný, snášíš-li jej s vyrovnanou myslí.

18.03.2010 Je mi divně. Připadám si, jako bych sem nepatřil. To, co cítím, je těžké vysvětlit. Potkal jsem jednu slečnu, je jí 21 let. Je to bez pochyby moc krásná mladá žena. Když jsem jí potkal, téměř jsem si nevšiml, jak vypadá. Pak si sehnala mé telefonní číslo a napsala mi. Má o mně evidentně zájem, nejspíš se jí hodně líbím, ale já jsem zmatený. Na jednu stranu bych si moc přál mít vztah s dospělou dívkou, chybí mi opora, někdo, kdo tu bude, až mi bude smutno. Někdo, kdo mě pohladí, dá mi pusu, obejme… Rozum mi říká, abych té šance využil a navázal s ní vážný vztah.



Na druhou stranu se cítím špatně. Je těžké, když je člověk zamilovaný a ví, že ta láska nemá téměř žádnou šanci na úspěch, nemůže jí prožívat tak, jak je pro člověka přirozené. Jak mám milovat jednu osůbku a s druhou mít to, čemu se říká partnerský vztah? Vím, že nejspíš nikdy nezažiju obojí dohromady a pokud obojí chci, není jiná možnost.

Šílená představa. Buď mohu mít lásku a budu sám, nebo budu s někým bez lásky, nebo budu mít lásku a tu budu „podvádět“ s někým jiným. Nebo nebudu mít nic z toho. Mohu někdy být zcela šťastný a žít podle toho, co cítím? Jistě, že nemohu. Musím se přizpůsobit tomuto světu, tomuto životu a této době. Musím dál hledat cestu k aspoň částečnému štěstí, aspoň trochu snesitelného života s aspoň trochou radosti.

Poslední dobou jsem opravdu spokojený s tím, co mám. Mám opravdu více, než jsem si kdy mohl přát. Jsem zamilovaný do holčičky, kterou mohu celkem často vídat, mohu sledovat, jak roste, jak je čím dál chytřejší a moudřejší. Nyní mě potkalo něco, po čem také toužím a moc mi to chybí. Jenže půjde to vůbec dohromady? Malá už od své maminky ví, že jsem do ní zamilovaný. Neublíží jí to, když mě uvidí s dospělou ženou? Jak se jí pak mohu podívat do očí?

Všichni mi říkají, ať do toho jdu, ať si trochu užiju. Chtěl bych a moc, ale jak sám vidím, se ženami to neumím. Nevím, zda ta slečna bude chtít nezkušeného kluka, který se jí ani neumí pořádně dvořit. Co až přijde na sex? Nezklamu jí? Půjde to vůbec? Nezbývá, než to zkusit. Nezklamu jí ale později? Jak se bude cítit, jestli se jí někdy v budoucnu svěřím? Jak to bude vnímat, že jsem celou tu dobu s ní, byl zamilovaný do někoho jiného?

Nejspíš nad tím moc přemýšlím. Připadám si, jako bych sem nepatřil. Je mi divně.